Dívka z polaroidu? - Zmizelá Tara Calico

Tara Calico je pohřešovaná již 32 let a její případ nebyl nikdy oficiálně vyřešen. Zmizela 20. září 1988 a doslova se po ní slehla zem. Deset měsíců po zmizení Tary se na Floridě objevila záhadná polaroidová fotka. Mohla by právě tato fotka nějak souviset se zmizením Tary?


Podcast

Tara Calico se narodila 28. února 1966 v Novém Mexiku. Byla dobrodruh a trávila hodně času zkoumáním světa okolo sebe společně s jejími sourozenci Michelle a Chrisem. Její rodiče Patty a David se rozvedli během dětství Tary, proto zůstala jenom s matkou. Později se Patty znovu vdala a společně s rodinou se přestěhovali do města Belen v Novém Mexiku. 

Mezi spolužáky byla velmi oblíbená a popsali ji jako atletickou, vysoce inteligentní a hodnou. Obdivovali ji jak spolužáci, tak i učitelé. Byla velmi zodpovědná a měla velký smysl pro pořádek. Kamarádka Tary, Melinda Esquibel, ji popsala jako "kamarádku všech". 

Tara Calico
Po střední škole se Tara rozhodla jít studovat psychologii na University of New Mexico. Shodou náhod se Melinda Esquibel hlásila na stejnou univerzitu a trávily tak spolu hodně času. V této době začala Tara randit se svým bývalým spolužákem ze střední školy jménem Jack Cole. Často spolu mluvili o cestování po Státech, navíc byla Tara vášnivá cyklistka a ráda trávila svůj čas v přírodě. 

Den zmizení

V úterý 20. září 1988 v 9:00 byla 19tiletá Tara Calico nachystaná jít na svou obvyklou projížďku na kole ve městě Belen v Novém Mexiku. Její trasa byla podél státní silnice č. 47. Na projížďky ji někdy doprovázela její matka Patty, ta ale později přestala. Údajně měla pocit, že ji stalkuje nějaký řidič. Ještě než Tara odešla z domu, okolo 9:15 svou matku poprosila, aby pro ni šla, pokud se nevrátí do poledne. Ve 12:30 měla naplánovaný tenis se svým přítelem a v 15:30 měla přednášky na univerzitě. Tara opustila dům v 9:30 na kole své matky. Kolo bylo neonově růžové barvy značky Pink Huffy a také mělo žlutá kola a brzdy. 

Kolo, na kterém Tara odjela

Okolo 11:30 byla Tara viděna na kole, jak jede na sever k jejímu domu okolo dvou rančů. Přibližně v 11:45 jeli tři muži na jih v druhém pruhu silnice. Všimli si něčeho zvláštního - těsně za Tarou jela bílá dodávka. Tara autu ale nevěnovala pozornost, měla na uších sluchátka. Druhý řidič, který viděl Taru a dodávku za ní, si všimnul, že v dodávce je víc osob. Z projížďky se Tara nikdy nevrátila a tohle byla poslední chvíle, kdy byla viděna. 

Ve 12:05 se matka Tary vydala pro svou dceru, jak ji Tara požádala. Objela obě strany silnice č. 47, Tara ale nikde nebyla. Ze strachu matka zavolala do blízké nemocnice, aby si ověřila, zda se Taře něco nestalo. V nemocnici ale o Taře nevěděli. Později matka Tary volala na policejní stanici a začalo pátrání.

Vyšetřování

21. září, druhý den po zmizení Tary, policie našla stopy po gumách kola na východní straně silnice č. 47, což bylo blízko k místu, kde byla Tara viděna naposledy. Stopy vedly k odpočívadlu, kde byly v hlíně stopy po pneumatikách a olejová skvrna. Odtud vedly další stopy, které zavedly policii k místu, kde našli rozbitou kazetu Tary, kterou poslouchala při jízdě, a plechovky od piva. Mezi 21. a 23. zářím policie posílila jednotky při hledání okolo silnice č. 47. 

Silnice č. 47
V sobotu 24. září policie našla zbytky rozbitého walkmana, a to při vstupu do kempu Johna F. Kennedy na úpatí hor Manzano. Tato oblast je neobydlená a nachází se asi 32 kilomterů od nalezení prvního důkazu. Šerif zapojil do pátrání i vrtulníky, aby prohledali hory a řeky v této oblasti. Nálezy ale byly nulové, a proto se 27. září tato posila odvolala. 

Policie si později zavolala 7 svědků, kteří viděli Taru v den jejího zmizení. Pět svědků tvrdilo, že vidělo bílou dodávku. Do vyšetřování se zahrnuly další možné důkazy, jako například nalezená láhev na pití, neurovnaná hlína podél silnice, spojitost s případem zmizení ze září 1985 a tři muže, kteří pili pivo na svém pick-upu krátce po zmizení Tary. Alibi těchto tří mužů ale bylo, že oni pili Budweiser a nalezené plechovky jsou od piva Milwaukee. 


25. října šerif Lawrence Romero zveřejnil, že jejich podezřelí jsou dva muži řidící bílou dodávku. Řidič byl popsán ve věku 35 - 45 let, běloch s rezavými vlasy, asi 175 - 182 cm vysoký. Dodávka měla být bílý pick-up Ford z roku 1950 nebo 1960. Poznávací značka měla začínat na "WBY" nebo "WBZ" a končila číslem "6". Policie održela několik telefonátů a udělala nespočet výslechů, nikdo ale nebyl zatčen, a tak byl případ odložen. 

První polaroidová fotka

Deset měsíců po zmizení Tary, tedy 15. června 1989, přichází naděje. Nejmenovaná žena našla polaroidovou fotku na jednom parkovišti v Port St Joe na Floridě zrovna na místě, kde stála bílá dodávka Toyota bez zadních oken. Žena, která fotku našla, řekla, že dodávku řídil muž s knírkem okolo 30ti let. Muž ale nebyl nikdy identifikován. Byla kontaktována společnost Polaroid, která potvrdila, že fotka musela být pořízena až po květnu 1989, jelikož tento film nebyl dříve k dostání. 

Fotka z Port St Joe, Florida

Na fotce jsou dvě osoby - dospívající dívka a malý chlapec. Oba jsou svázaní a mají přelepená ústa lepicí páskou. Vedle dívky leží knížka "My Sweet Audrina", což matka Tary později potvrdila jako jednu z oblíbených knížek Tary. 

V červenci se fotka dostala i do jednoho televizního pořadu, díky kterému byli kontakování rodiče jak Tary Calico, tak i chlapce jménem Michael Henley, který měl být na fotce taky. Michael Henley zmizel v Novém Mexiku v roce 1988. Fotka byla poslána na expertízu - Scotland Yard potvrdili, že osoby na fotce na 85% jsou Tara Calico a Michael Henley, Národní laboratoř Los Alamos ale nesouhlasila. FBI nepřišlo s žádným oficiálním závěrem. 

Faktem je, že dívka na polaroidové fotce má trochu jiné rysy než Tara. Obočí dívky na polaroidové fotce je rovné a nízké. Také si můžeme všimnout, že její nosní kost je na úrovni očí, zatímco Tara má nad okem jemně zaoblený tvar obočí a kost ma nad úrovní očí. 



Ukázalo se, že na fotce skutečně Michael Henley není a pravděpodobně to není ani Tara Calico. O rok později, v roce 1990, se totiž našly ostatky Michaela Henleyho v horách Zuni Mountains v Novém Mexiku. Bylo to asi 11 kilometrů od místa, kde jeho rodina v roce 1988 kempovala. U Michaela Henleyho se nejednalo o únos ani vraždu. Ztratil se v divočině a pravděpodobně zemřel na vyčerpání. 

Další polaroidové fotky 

První nová polaroid. fotka
Během následujících let se objevily další polaroidové fotky. První fotka se našla na stavbě v Montecito v Kalifornii. Fotka je rozmazaná, ale jde poznat obličej dívky. Ústa má opět přelepená lepicí páskou, navíc je za dívkou vidět světle modrá látka s proužky, která byla v dodávce i v případě první fotky z Floridy. Fotka byla vyvolaná až v červnu 1989.

Druhá fotka je experty považována spíš jako forma vtipu. Fotka ukazuje dívku a muže ve vlaku Amtrak, dívce není pořádně vidět do obličeje vzhledem k jejím brýlím a poloze hlavy. Podle řeči těla je ale poznat, že dívka je uvolněná a kolem nohou a rukou má toaletní papír nebo bílou látku jako náznak svázání. Co je ale za touhle fotkou doopravdy? To nikdo neví.

Druhá nová polaroid. fotka

Možné vyřešení?


Matka Tary věří, že na první fotce je její dcera. Policie tento názor nesdílí. Věří spíš tomu, že byla v den zmizení zavražděna, čemuž napovídá i svědectví muže jménem Henry Brown. 

Podle spisů si Henry Brown na smrtelné posteli vyžádal policistu Franka Methola (ve spisech není datum). Brown se přiznal, že kdysi chodil ven s problémovými teenagery, mezi kterými byl i Lawrence Romero mladší, syn tehdejšího šerifa Lawrence Romero staršího. Lawrence Romero ml. se zapletl do drog a navíc měl zájem o Taru. Ta ale údajně v té době chodila s chlapcem jménem Jeff Abeyta, který také prodával drogy, což se ale neshoduje se jménem zmíněným na začátku. 

Brown šel prý na party k Romerovi ml., kde byli i jeho kamarádi. Část této party obsahovala i zmínění se o tom, jak Romero ml. a jeho kamarádi srazili Taru dodávkou, poté ji znásilnili, a když jim Tara řekla, že všechno nahlásí, zabili ji. Její tělo schovali do blízkého keře. Jakmile začalo vyšetřování, pro tělo se vrátili, aby ho uložili do sklepa a později se ho zbavili hozením do rybníka - do jakého nebylo specifikováno - a kolo dali na vrakoviště. V roce 2013 přišel s tímto svědectvím další muž jménem Donald Dutcher. 

Uzavření případu?

Zdálo by se, že po těchto dvou svědectvích byl případ uzavřen. Není tomu tak. Celé vyšetřování má totiž několik problémů - první je, že v případu figuroval šerifův syn. Sám šerif byl později také v případu zapojen. Údajně našel dopis s přiznáním svého syna o vraždě Tary, ale důkazu se zbavil. Druhým problémem byl Rene Rivera, zástupce šerifa a později šerif. 

V roce 2008 Rivera řekl, že dostal informaci o tom, že Taru Calico omylem zabili dva teenageři. Nikoho nemohl zatknout, protože bez těla není vražda. Rivera ani nezveřejnil důkazy, které ho k tomuto závěru vedly. Otec Tary uvedl, že šerif tento závěr neměl s nikým sdílet v případě, že není ochoten nikoho zatknout, a že k odsouzení by stačily nepřímé důkazy. 

Fotka chlapce
z obálky
Dvacet let po zmizení Tary se objevily další fotky. 10. června a 10. srpna 2009 šéf policejního oddělení Port St Joe, David Barnes, dostal dvě obálky z Albuquerque v Novém Mexiku. První obálka obsahovala fotku chlapce s nakreslenou páskou přes ústa. V druhé obálce byla neupravená fotka stejného chlapce. 

12. srpna 2009 redakce novin "The Star" v Port St Joe obdržela další obálku s fotkou. Tentokrát byl na fotce jiný chlapec, ale ústa měl přemalovaná ještě víc. Dopis opět přišel z Albuquerque. Policie pátrala, jestli tyto fotky mají něco společného s případem Tary, nic se ale nenašlo. 

S policií se spojila i kartářka, která tvrdila, že měla sen o lokaci těla Tary - údajně byla pohřbená v Kalifornii poté, co utekla z domu. Zmínila se i o tom, že ve strip clubu potkala dívku, která tvrdila, že je Tara. Nic z toho ale nebyla pravda. 

Od roku 1988 byl případ několikrát otevřen a zase uzavřen. Mnoho lidí si myslí, že polaroidové fotky jsou jen vtip a nejde o nic vážného, a už vůbec ne o Taru Calico. V roce 2019 FBI vyhlásili odměnu 20 000 dolarů za vyřešení případu, nebo aspoň za nějaké vodítko. I když se nabízelo možné a nejvíc pravděpodobné vysvětlení, případ Tary Calico nebyl nikdy oficiálně vyřešen

Post a Comment

Novější Starší